O víkendu nás čekala druhá fáze kvalifikace o účast na Mistrovství ČR. V sobotu jsme zajížděli do Jičína, kde jsme sehráli utkání s Jičínem a Hradcem Králové. Zápas s Jičínem byl překvapivě vyrovnaný, chvílemi s obavami o výsledek, ale ve druhém poločase se hráčky dokázaly zmobilizovat a náš náskok začal pomalu, ale jistě narůstat a dotáhli jsme ho do vítězného konce. Jako druhý soupeř nás čekal Sokol Hradec Králové, soupeř, se kterým jsme v první fázi na domácím hřišti prohráli téměř o třicet bodů. Oproti zápasu s Jičínem nastoupily do tohoto utkání hráčky s ohromným odhodláním a vůlí vyhrát. To se nám podařilo a musím poděkovat holkám na hřišti i na lavičce za bojovnost a srdíčko, které do hry vložily. Dokázaly ze sebe vydolovat vše, co v nich je a na hřišti nechaly až na výjimky všechno - radost byla veliká.

V neděli nás čekaly poslední dva zápasy kvalifikace a to se Studánkou Pardubice a Sokolem Nová Paka. Bylo znát, že holky mají v nohách dvě utkání ze soboty, program některých hráček v této sezoně byl nabitý a únava se kumulovala. V koutku duše jsme doufali, že Pardubice „dáme“, doma jsme sice prohráli o 19 bodů, ale s oslabenou sestavou, tak jsme si říkali, že šance je. Jenomže, když naběhla na palubovku sestava Pardubic, bylo mi jasné, že to bude utkání moc těžké a vidina vítězství už nebyla tak reálná. Pardubice zřejmě posílily družstvo o hráčky, které se předchozích utkání nezúčastňovaly, předpokládám, že nastupovaly v ligových soutěžích a využili je až nyní. Držet krok se nám dařilo v první čtvrtině zápasu, pak už se ukázal věkový rozdíl hráček, kdy naše družstvo je složeno z ročníků narození 1999 – 2002, tak i basketbalová vyspělost pardubického týmu.

Na závěr nás čekala Nová Paka, s ohledem na výsledky z předchozích vzájemných zápasů jasná záležitost. Ovšem soupeř nastoupil s velkým nasazením a naše vítězství bylo opravdu vydřené, holkám už se moc nechtělo a trochu mne mrzí, že hráčky, které mohly využít zápas se „slabším“ soupeřem k tomu, aby si zahrály, chopily se příležitosti vydobýt si své místo v sestavě a zkušenějším hráčkám tak umožnily něco málo odpočinku, tak spoléhají na to, že ty „velké“ to tam zvládnou a zachrání. Bohužel ty velké tam vždycky nebudou a přijdou zápasy, kdy to bude na nich.

Hrací sezóna pro některé skončila, tak snad jen pár slov k jejímu hodnocení. Podařilo se nám vyhrát oblastní přebor ročníku 1999 a ml.. I když někdy dalo práci dát dohromady 8 lidí a zápas odehrát, sezonu jsme zvládli dobře a udělali dobrý výsledek, Jsem ráda, že i některé hráčky z řad ročníků 2001 a 2002 odehráli valnou většinu sezony s námi a věřím, že tyto zápasy a zkušenosti „navíc“ se jim určitě zúročí a musím říci, že na některých hráčkách už je vidno, že jim šance zahrát si ve vyšší soutěži se zkušenějšími a staršími spoluhráčkami svědčí. Proto doufám, že v tomto trendu spolupráce budeme pokračovat i v příští sezoně a že se k nim přidají i další, které se budou chtít zapojit a zdokonalovat. Toto by mělo být i motivací pro některé hráčky z řad 99, aby na sobě pracovaly a snažily se být pro ty mladší těmi „velkými“ a zkušenými, od kterých se budou učit.

Výsledky:

Konečné pořadí kvalifikace o MČR mladších minižákyň: 1. Studánka Pardubice 15b., 2. Sokol Hradec Králové 14b., 3. KARA Trutnov 13b., 4. BSK TJ Jičín 10b., 5. Sokol Nová Paka 8b.