Starší žákyně příjemně překvapily, když vybojovaly vítězství nad loňským účastníkem MČR, Ústím nad Labem. V neděli se nám bohužel nepodařilo vítězství potvrdit, když jsme podlehli dobře hrajícím Litoměřicím.

LOKO TRUTNOV - SLUNETA ÚSTÍ NAD LABEM 51 : 47 (14:12,34:19,39:29)

Do zápasu proti favoritovi jsme vstoupili skvěle a rychle jsme se ujali vedení 7:0. Poté jsme mírně polevili a soupeř dokázal snížit, ovšem výbornou druhou čtvrtinou (a také díky střeleckému trápení soupeře) jsme se dostali do patnáctibodového vedení. Dařil se nám zejména rychlý přechod do protiútoku (který nám výrazně chyběl v neděli).

I do druhé půle jsme vstoupili dobře (38:22), ale poté nás zradila psychika. Další koš ze hry jsme dali až za deset minut! Naše alibistická hra bez pohybu dávala soupeřkám možnost nás dotáhnout, naštěstí i díky naší velké bojovnosti se jim to příliš nedařilo. Čtyři minuty do konce jsme tak vedli stále ještě o jedenáct bodů (51:40), a přes mizerně zahranou koncovku s velkým množstvím špatných rozhodnutí (chybějící zkušenosti z podobných zápasů budou ještě chvilku znát) a neuposlechnutím pokynů jsme již výhru udrželi.

Připsali jsme si tak nečekanou a cennou výhru. Zklamáním však byl fakt, že výrazně větší podporu hlasivek a bubnů měli hosté.

Body: Suchánková 18 (8/6), Seifrtová 16 (1x3,8/3), Machová G. 7 (2/1), Zitová S. 6 (2/2), Kubečková 3 (2/1), Boučková 1 (2/1), Šímová 0 (2/0), Kopecká 0, Pleskotová 0, Machová N. 0 - Davidová 14, Štréblová 10, Pekárková 9..

TH: 26/14 - 12/6, trojky: 1 - 3, fauly: 14 - 22

LOKO TRUTNOV - SLOVAN LITOMĚŘICE 54 : 60 (14:17,36:39,44:51)

Stejně jako v sobotu jsme v první čtvrtině nastříleli 14 bodů a ve druhé jsme dali dokonce o koš více než včera. Bohužel, naše obrana byla výrazně prostupnější než v sobotu a navíc Litoměřice dnes měly nevídané procento střelby za tři body. Zatímco Ústí včera do koše "nic nespadlo", Slovan dnes trefoval.

I přes tuto skutečnost mohlo být v našich silách soupeřky porazit. Stejně jako včera jsme měli dobrý vstup do druhé půle, otočili na 44:43.. A poté přišly čtyři neproměněné jasné příležitosti (nedůslednost při zakončení), tři protiútoky soupeřek, ztráta sebedůvěry a znovu osmiminutový úsek bez vstřeleného bodu. Zatímco včera to díky náskoku z první půle nevadilo, dnes ano. Zápas jsme nezabalili, v poslední části jsme soupeřky ubránili na devíti bodech, ale neopustila nás bojácnost v útoku, chyběl i větší pohyb a hra bez míče a zápas už jsme nedokázali otočit.

Úbytek fyzických sil ze včerejšího těžkého zápasu byl znát, ale ještě více rozhodly opět síly psychické. Sráželi jsme se dolů velkým množstvím chyb, a při následné snaze rychle vše napravit jsme kupili další a další. Soustředění hráček navíc nepomohly ani výkřiky z hlediště. Na to, že se při hře nemůžeme dívat do hlediště, ale musíme se soustředit jen a jen na hru, si ještě budeme muset zvyknout.

Gratulujeme soupeři k zasloužené výhře, předvedl velice pěkný výkon, byl dnes o něco rychlejší než my, pomohl si koši z protiútoku, měl lepší úspěšnost střelby. Nám tento víkend ukázal, že jsme na dobré cestě. Pokud se nenecháme rozhodit a budeme trpělivě pracovat a dodržovat to, co máme, tak se můžeme výrazně posunout. Oba severočeské celky mají na svém kontě již spoustu zkušeností z různých MČR, na která se dokázaly probojovat. A nás může těšit, že jsme jim byli naprosto vyrovnaným soupeřem.

Body: Suchánková 13 (1x3,4/4), Zitová S. 12 (6/2), Seifrtová 10 (1x3,7/3), Kubečková 7 (1x3,4/2), Šímová 5 (7/3), Machová G. 4, Boučková 2, Machová N. 1 (2/1), Zitová C., Rózanská, Pleskotová, Kopecká 0 - Míčková 16, Tomiová 11, Hrubá 9...

TH: 30/15 - 20/10, trojky: 3 - 4, fauly: 17 - 26, 5 chyb: 1 - 1 (Suchánková - Zemanová)

Dodatečně ještě jedna velká pochvala Ústí. S týmem přijeli rodiče, fanoušci, kteří neúnavně podporovali svůj tým. I když Ústí podlehlo v koncovce, na půdě soupeře, u kterého se to příliš nečekalo, tak hráčkám fanoušci po zápase aplaudovali. Hlavním bubeníkem byl bývalý výborný hráč, reprezentant ČR. Tedy člověk perfektně znalý basketbalu. Přesto si za celý zápas nedovolil cokoliv přenášet z hlediště na hřiště, nebo dokonce pokřikovat po hráčkách. Naopak, neúnavně povzbuzoval, stejně jako ostatní (z nichž někteří také mají za sebou kvalitní basketbalovou minulost).

Pevně věřím, že i toto pro nás bude poučením a v následujících kolech budou mít i naše hráčky z hlediště takovou podporu, jakou si za svou tvrdou práci zaslouží. A třeba příště již budeme hrát v opravdu domácím prostředí, ve kterém se nám bude hrát dobře. A kde se kolena v průběhu zápasu rozklepou soupeřkám, nikoliv nám.