Basketbalistky Lokomotivy Trutnov rozjely letošní sezonu nad očekávání dobře a s pěti výhrami už teď klepou na dveře play-off. „Uvědomujeme, že naše výsledky nás dostaly do pozic, ve které jsme na začátku sezony ani nedoufali a rozhodně uděláme vše proto, abychom je udrželi, či případně ještě vylepšili,“ říká trenér Michal Martišek, který před letošní sezonou povýšil z role asistenta na hlavního kouče týmu.

Radost ze hry je na prvním místě a zatím se nám to daří dodržovat. Foto: Jan Bartoš

Jak v Trutnově trávíte právě probíhající reprezentační přestávku?

Po zápase s KP jsme trénovali dva týdny v menší intenzitě. Některé holky si doléčily menší zdravotní problémy, které je trápily. Kristýna Holubcová a Tereza Králová si úspěšně plnily reprezentační povinnosti. Od pondělí však trénujeme v rozsahu a intenzitě jako před přestávkou.

Takhle jste to měli naplánované, nebo jste přihlédl k tomu, že se týmu daří a dal jste holkám volnější režim?

Více méně to tak bylo naplánované, určité drobné úpravy jsme udělali. Přestávka je pro nás hodně dlouhá i proto, že zápas s Ostravou, který mě být původně už tento víkend se posunul až na 5. prosince. Určitě není optimální nehrát téměř měsíc soutěžní utkání. Byly snahy i o nějaké přátelské utkání, ale bohužel jsme nenašli termín, který by vyhovoval nám či osloveným týmům.

Pět vítězství z osmi zápasů vás jako trenéra musí nesmírně těšit. Co nám k této bilanci můžete říct?

Bilance nesmírně těší, vzhledem k předsezonním prognózám je trošku překvapující, ale pro nás, kteří s týmem pracujeme denně a vidíme jeho progres, s odstupem času až tak šokující není.

Poděkování fanouškům. Foto: Jan Bartoš

Trutnov překvapil výhrami nad Slavií a hlavně naposledy nad KP Brno. Jak jste tyto zápasy prožíval?

Byly to odlišné zápasy. Se Slavií, ač favorit byl soupeř, jsem po výkonech v Nymburce a na Žabinách věděl, že družstvo je už někde jinde a je potřeba to potvrdit i vítězstvím nad soupeřem z „horní šestky“. V samotném utkání jsme ustáli několik kritických momentů a před poslední čtvrtinou jsem byl přesvědčen, že jsme v dobré pozici a že i díky našemu charakteru máme k výhře blíže než soupeř, ač to bylo v tom čase jenom o tři body. Zápas s KP byl jiný v tom, že tady i přes naše výkony byl favorit úplně jasný. Navíc nám ze zdravotních důvodu chyběly Míša Potočková a Dominika Vašáková. I přesto jsme se však chtěli poprat o vítězství. Věděli jsme, že se s Brnem fyzicky zejména pod košem rovnat nemůžeme, a tak jsem ještě víc než obvykle apeloval už v přípravě na rychlý protiútok a střelbu za tři body. V samotném utkání nám to vyšlo přímo ukázkově, když jsme z protiútoku nebo jeho dohrání dali 48 bodů a nastříleli k tomu 11 trojek. To, že jsme porazili vicemistra a o 23 bodů, jsem však v utkání ani dlouho po něm vůbec nevnímal. To jsem si uvědomil možná až s odstupem několika dnů.

Daří se plnit taktické pokyny. Foto: Jan Bartoš

Proč myslíte, že se družstvo takhle chytlo a je už teď velmi blízko k účasti v play-off?

Naprosto klíčové bylo hned první domácí utkání se Slovankou. To, že jsme ho zvládli a následně ho potvrdili i další „povinnou“ výhrou proti Strakonicím, nás dostalo do pozice, že máme splněno, co se očekávalo. Už v tom čase jsem tušil, že tento tým by mohl dosáhnout ještě více. Bylo však potřeba, aby tomu uvěřily i samotné hráčky. Pamatuji si na některé výrazy, když jsem před zápasem v Nymburce v plné vážnosti prohlásil, že tam jdeme vyhrát. Až někdy o poločasu, když jsme vedli sice jenom o bod, ale hráli neskutečně fyzicky těžké utkání, tomu snad uvěřily i hráčky. I když to tehdy ještě nedopadlo a velice podobný průběh měl i zápas na Žabinách, tak už bylo patrné, že i v zápasech s kvalitnějšími soupeři se pereme o výhru a ne jenom o co nejlepší výsledek. Druhý zlom pak bylo už zmiňované domácí utkání se Slavií a taky nesmím opomenout velice dobře zvládnutý zápas proti Teamstore Brno.

Je zatím určitě i dobrý skauting při výběru nových hráček, které do týmu zapadly. Jak se vám zamlouvají americké posily?

Letošní skauting byl v porovnání s předcházejícími dvěma ročníky odlišný. Jednak jsme nehledali typickou pivotku a hned v úvodu jsme se zkontaktovali s Brittany Carter, kdy jsme měli hodně blízko k podpisu už před sezonou 2016/2017. To nám dalo větší prostor pro hledání druhé hráčky. Kromě basketbalových kvalit se snažíme odhalit i ty lidské vlastnosti, což je ovšem přes emaily velice těžké a ne vždy se to povede dostatečně odhadnout. Letos se to však povedlo na výbornou a ač jsou obě lídry týmu i ve statistikách, mnohem víc mě těší, jak zapadly do kolektivu, přístupem k povinnostem na trénincích, ale i mimo basketbalu.

Brittany Carter v akci. Foto: Jan Bartoš

Co vám zatím v letošní sezoně dělá největší radost?

Největší radost mi dělá právě ta radost ze hry a celková atmosféra v týmu. Samozřejmě, že máme i špatné dny, kdy se netrénuje úplně ideálně, že nálada není nejlepší, ne všechno se vždy povede. Ale na začátku sezony jsme si určili určitá základní pravidla, kde radost ze hry, tréninku je na prvním místě a myslím, že se nám to zatím daří dodržovat.

Dokážete z hráček dostat ještě více?

Vždycky se dá dosáhnout více. Hodně se mluví o Američankách, ale nesmíme opomínat ani české hráčky, které na sobě pracují stejně tvrdě a taky se posouvají dál. Katka Kozumplíková, která se k nám vrátila z první ligy, se vypracovala v oporu a kapitánku týmu, Anička Rylichová je pro tým stále více a více platnější jak v obraně, tak v útoku. Míša Potočková po zdravotních problémech dostává více prostoru a mimo hřiště je důležitým stmelujícím článkem týmu. Domča Vašáková si svými výkony řekla o větší prostor, než na který byla zvyklá. Do týmu výborně zapadla i Tereza Šípová, která hraje zápas od zápasu lépe a už se také řadí k lídrům týmu. Samostatná kapitola je příběh Evy Skutilové, která se dokázala po letech vrátit do ŽBL a je na ni spolehnutí zejména na doskoku a proti KP přidala i důležité body v kritických momentech. Když k tomu přidám talentované mladé hráčky Terezu Královou, Kristýnu Holubcovou, Kristýnu Lačnou, Štěpánku Ježkovou a Kláru Drbohlavovou, tak jsem přesvědčen, že tento kolektiv ještě neřekl poslední slovo a je jenom na nás, kam se až do konce sezony posuneme.

Eva Skutilová v obraně. Foto: Jan Bartoš

Na které aspekty v tréninku nejvíce dbáte? V čem ještě vidíte rezervy?

Jak se tým začal formovat, tak jsme hned od úvodu tvrdě kladli důraz na rychlou hru. Okamžitě se po zisku míče co nejrychleji dostat na útočnou polovinu a tam se snažit co nejdříve atakovat koš. Toto se nám zatím daří, ale paradoxně to přináší i některé problémy. Tím, že naše útoky zakončujeme velice brzo (v průměru kolem 7. vteřiny), tak jsme zejména v prvních zápasech se Slovankou a Strakonicemi měli obrovské problémy v bránění soupeřových postupných útoku delších než 15 vteřin. Jednoduše jsme na trénincích málokdy bránili déle než 10 - 12 vteřin, což se pak projevilo i ve zmiňovaných utkáních. Toto postupně odstraňujeme a pracujeme i na celkové obraně jak individuální, tak týmové, kde bych viděl zatím naše největší rezervy.

Do haly si opět ve zvýšeném počtu nacházejí cestu diváci. Co byste jim rád vzkázal?

Jsem nesmírně rád, že chodí v takových počtech a doufám, že naší hrou jich přilákáme ještě více. Velice se těším na derby s Hradcem, na kterém bude určitě úžasná atmosféra. Je to radost hrát v takovém prostředí. I podpora fanoušku má obrovský podíl na tom, že jsme letos doma ještě neprohráli.

Podpora fanoušku má obrovský podíl na tom, že jsme letos doma ještě neprohráli. Foto: Jan Bartoš

Do konce roku vás čekají ještě utkání v Ostravě a domácí duely proti Hradci Králové a USK Praha. Jaké to budou zápasy?

Nejtěžší zápas je vždycky ten následující a to je pro nás momentálně Ostrava. Přestávka byla dlouhá, potřebujeme se důkladně připravit na soupeře, u kterého se nehraje zrovna lehko. Bilance obou celku se ruší na začátku utkání, kdy není podstatné, kdo má jednu a kdo pět výher. Stav je 0:0 a je jen na nás, abychom naše dosavadní výsledky potvrdili i v tomto utkání. Zápasy s Hradcem a USK budeme řešit až po utkání v Ostravě.

Myslíte si, že si na vás teď soupeři budou dávat větší pozor?

Myslím, že už si dávají. Velice dobře byly připravené Žabiny Brno a taky KP Brno se nedá říct, že by něco výslovně podcenili. Ale předpokládám, že ano, ta pozornost bude ještě větší.

S ohledem na dosavadní výkony a vývoj soutěže, s jakým umístěním budete spokojeni na konci sezony?

Pořád platí, že cíl je play-off, ideálně z lepšího než osmého místa, abychom nenarazili na USK. Samozřejmě si uvědomujeme, že naše výsledky nás dostaly do pozic, ve které jsme na začátku sezony ani nedoufali a rozhodně uděláme vše proto, abychom je udrželi, či případně ještě vylepšili.