Příjemným překvapením skončilo první utkání žákovské ligy U15. Tým Brandýsa nad Labem nepatří k favoritům soutěže, v kvalifikaci ale porazil kvalitní týmy a navíc posílil o velký počet hráček z BŠ Tygři Praha. Náš tým navíc hrál bez několika nemocných hráček. O to více potěšil bojovný výkon našeho celku, který na konci znamenal radost z vítězství. V neděli už jsme bohužel podobný výkon nezopakovali.

...

Těžká sezóna čeká starší žákyně. Do nejvyšší soutěže, žákovské ligy, jsme z loňského ročníku mladších žákyň postoupili jako úplně poslední. Všechny týmy, které jsme loni dokázali porazit, letos startují jen v Nadregionální lize. "Strach", že bychom dle teoretikých předpokladů mohli zažít sezónu bez jediného vítězství, jsme ale dokázali přemoci hned v prvním zápase.

V osmičlenném složení bez několika opor jsme prvních pět minut drželi vyrovnaný stav a poté se dokonce dostali do mírného vedení, které během druhé čtvrtiny vystoupalo až na sedm bodů. Poslední minuty první půle se nám příliš nepovedly a po změně stran ve 23. minutě domácí tým znovu srovnal skóre. Až do 27. minuty pokračovala bitva o každý bod, navíc během třetí čtvrtiny po faulu musela s drobným zraněním na několik minut odstoupit Schreiberová a fauly limitovaly Malou s Melišíkovou. I přesto jsme poslední tři minuty této části vyhráli 13:2 a vybudovali si dvouciferný náskok.

I prvních pět minut poslední částilo patřilo nám a navýšili jsme až na 70:50 (osmiminutovka 21:4 pro nás, konečně jsme to zažili z druhé strany). Následně jsme si zápas trochu začali komplikovat, čtyři minuty jsme zcela upustili od aktivní hry a nedali v této fázi zápasu ani jeden bod (Brandýs sedm). Na otočení zápasu už ale domácí tým čas neměl, navíc poslední dva koše jsme vstřelili znovu my.

Zápas jsme určitě neodehráli bez chyb, ale po většinu zápasu jsme bojovností a někdy i rychlostí a protiútoky naznačili, že nechceme jít do soutěže s poraženeckou náladou. Když přidáme trochu více potrénujeme a také se přidají absentující hráčky tak můžeme v základní skupině zkusit zaskočit i někoho dalšího.

V neděli už se překvapení nekonalo. Do zápasu jsme vstoupili ustrašeně a bojácně a Sparta rychle vedla 10:3. Po time-outu si aspoň některé hráčky (zejména Trejbalová) vzpomněly na to, co chceme hrát, do konce první čtvrtiny jsme se dostali do vedení a ještě v 15.minutě vedli 17:16… a následně jsme zápas definitivně vzdali. Nechtělo se nám (přes pravidelné střídání) běhat, nechtělo se nám bojovat, tentokrát ani timeout nepomohl a Sparta nám vstřelila 14 bodů v řadě.

Ani po změně stran nepřišla žádná změna. Přes snahu o poločasové nabuzení družstva první čtyři minuty vyhrál domácí celek 15:4 a bylo hotovo. Ve zbytku utkání už se hrála vyrovnaná partie, ovšem nutno přiznat, že to nebylo navýšeným úsilím našeho celku, ale výrazným polevením a prostřídáním domácích.

Co nás zdobilo včera – bojovnost nebo hra na rychlé protiútoky, se dnes zcela vytratilo. A zatímco včera jsme tímto pozitivním a aktivním přístupem soupeřky zlomili a velkou bodovou šňůrou rozhodli, tak dnes se nám stalo totéž z druhé strany.